O Juliu Redlichovi víme, že se narodil v roce 1871 v Hustopečích. Někdy počátkem 20. století přišel do Brna, kde pravděpodobně vystudoval vysoké učení a stal se z něj zemědělský inženýr. V roce 1911 přistoupil jako veřejný společník do firmy ,,Adolf a J. Cohn”, která obchodovala s barvířským zbožím. V následujících letech se stal dokonce majitelem této firmy a později také generálním ředitelem významné akciové společnosti ,,Germnia”. V Brně se Julius Redlich v roce 1913 oženil s Klárou Mautner a jejich manželství bylo zapsáno do židovské matriky. O rok později se manželům Redlichovým narodila první dcera Marianne, a v roce 1917 ještě mladší dcera Liese Ruth. V této době žila rodina Redlichova ve svém domě na ulici Kaisserring číslo 4. Po vzniku republiku došlo k přejmenování a přečíslování ulice na Pařížskou 12, a dnes jde o dům na ulici Za divadlem 6. V roce 1930 se ale Redlichovi stali vlastníky domu na Údolní 17 (v té době ulice Dr. Bedřicha Macků), a právě s touto rodinou zatím ztotožňuji zásadní úpravy domu a jeho rezidenčního bytu. Julius Redlich patřil mezi významnější brněnské podnikatele, který navíc patřil do skupiny sběratelů umění. V roce 1925 zapůjčil Moravskému uměleckému spolku několik svých pláten starých mistrů pro výstavu v Domě umělců. Jeho byt na Údolní si tak můžeme představit jako rozsáhlou rezidenci s velkorysou vstupní halou, dvěma společenskými salony, rozměrnou jídelnou se zimní zahradou a ložnicemi, orientovanými do zahrady směrem ke Špilberku. V bytě pak byl pravděpodobně umístěn starožitný nábytek a výtvarná díla z jeho sbírky. Kromě rezidenčního bytu majitelů domu, zde byl ještě menší byt pro řidiče Redlichových, kterým byl Leo Leitner a také byt zahradníka Antonína Caro. Pro Redlichovi ovšem nastal zásadní zlom v roce 1939. Na rodinu začaly dopadat rasové zákony a všechny další nařízení a vyhlášky, kterými byli židovští obyvatelé perzekuováni ihned po nacistické okupaci. Jejich dům na Údolní byl arizován a rodina vystěhována do bytu na dnešní ulici Hilleho číslo 5. V ohlašovacím lístku, který musel pro potřeby úřadů Julius Redlich v roce 1941 vyplnit, napsal v kolonce náboženství ,,římský katolík” - patrně ve snaze zachránit si život. Úřady si ale vynutili tento údaj ověřit, což patrně nebyl schopen, a tak byli Julius a Klára Redlichovi v březnu 1942 předvoláni do transportu Af směr Terezín. Tady Redlichovi dokázali přežívat celé dva roky. V únoru 1942 ale Klára Redlichová v Terezíně zemřela a v květnu téhož roku byl Julius deportován do Osvětimi, odkud se už nevrátil. Jejich dům na Údolní s rezidenčním bytem zatím obsadili nacisté.